Připoutání k odpoutání: Otázky a odpovědi s Ammou

13. ledna 2017, ašram Amritapuri, meditace na pláži

Kolem Ammy se na pláži shromáždily devotees k meditaci. Jemné šumění vln a vánek ztišily mysl všech přítomných. Po nějakém čase stráveném kontemplací se přihlásil jeden z oddaných a položil Ammě otázku:

“Ammo, žádáš nás žít život lásky a soucitu, ale zároveň nám říkáš, že máme praktikovat odpoutání. Nevím, jak mám praktikovat odpoutání bez toho, že bych se vzdal i lásky. Jak můžu praktikovat odpoutání a zároveň žít život naplněný láskou a soucitem?”

Spiritualita je milování sebe sama a přijetí toho, co přichází

Amma odpověděla: “Spiritualita je milování sebe sama a přijetí toho, co přichází. Odpoutání je postoj přijetí, když poznáme přirozenost světa a lidí. Vnímej cukr jako cukr a sůl a jako sůl, krávu jako krávu a slona jako slona. Nezkoušej vidět krávu jako slona a slona jako krávu. Cukr a sůl vypadají stejně, ale když přidáš místo cukru do čaje sůl, stěžuješ si pak na chuť. Je to tvoje vlastní chyba, když zaměníš sůl za cukr. Vnímej všechno ve své přirozenosti, a přijmi to takové, jaké to je.”

“Například, někdo může být známý tím, že ve svém vyprávění přehání. Pokud to o té osobě víš, nebudeš mu jeho báchorky věřit, i když ostatní mu uvěří a nechají se jeho vyprávěním zmást. Když víš, že přehání, nenecháš se nachytat jako ostatní.”

“Můžeš o někom smýšlet velmi dobře, ale po určité době vzájemné interakce se může tvé vysoké mínění o něm rozplynout. Stejně tak si můžeš o někom napoprvé myslet, že je zbytečný, ale po nějakém čase stráveným s touto osobou můžeš zjistit, jak je skvělý. V těchto případech jsi vytvořil někoho skvělého a někoho bezcenného, oba názory jsou jen tvé výtvory, a to je důvod, proč potřebuješ všechno vidět tak, jaké to je. Je zapotřebí porozumět přirozenosti věcí a lidí, a paks tím žít v souladu.”

Neočekávej nic na oplátku, když dáváš

“Očekávání jsou tvé výtvory, a stejně tak i smutek. Spiritualita je praktický přístup k životu. Pravé připoutání je odpoutání. Pravé odpoutání je připoutání. Vidět ostatní jako sebe samého, to znamená odpoutání. ”

Na vysvětlenou Amma vyprávěla příběh.

“Možná, že během doby, kdy jsi chodil do školy, tvůj přítel potřeboval peníze na knihy, jídlo, oblečení a podobně. Po mnoha letech ses ty sám dostal do finančních potíží. Tvůj přítel, kterému jsi pomohl během školních let, je nyní bohatý a má výbornou práci. Napadne tě poprosit ho o pomoc, protože si pamatuješ, žes mu pomohl a myslíš si, že ti teď určitě tvou laskavost oplatí. Ale když se s ním potkáš, zjistíš, že ti pomoci nechce.”

“Jako v tomto případě, neměli bychom očekávat nic nazpět když dáváme. Pokud opravdu musíme něco očekávat, pak bychom se měli naučit očekávat dobré i zlé. Když zasijeme semínko, může vyrůst i nemusí, může nést plody ale i nemusí – může se stát cokoli. Pokud investuješ peníze na burze, můžeš očekávat zisk, ale můžeš i o peníze přijít. Mohou nastat obě situace. Měli bychom rozvíjet přístup, kdy jsme připraveni přijmout obě z těchto možností. Toto znamená odpoutání. Toto znamená porozumět přirozenosti světa, přijmout obě možnosti a jít dál. Žij život bez závislosti. Vyrůstali jsme se závislostí od svého dětství a žijeme s ní dál, a není lehké to změnit. Opravdové připoutání je odpoutání.”

Amma pak začala rozvíjet tuto myšlenku.

Očekávání a odpoutání

“Odpoutání je stav, ve kterém vnímáš ostatní jako sebe samého. Když vidíš ostatní jako sebe samého, znamená to opravdové odpoutání. Tento stav je odpoutání. To, co máme teď, jsou jen očekávání. Máš rád krávu, protože ti dává mléko. Pokud mléko přestane dávat, pošleš ji k řezníkovi. Žena a muž se berou v očekávání lásky jeden od druhého. Pokud se jim lásky nedostává, zlobí se, hádají, a skončí rozvodem. Žebráme jeden od druhého, ale láska, po které toužíme, je v nás. Pokud nevíme, že je v nás, hledáme ji zvenčí.”

Amma pak vyprávěla příběh babičky, která ztatila svůj dimantový prsten. Hledala na ulici a po nějaké době pátrání se přidali na pomoc kolemjdoucí. Zeptali se, kde přesně prsten ztratila. Řekla: “Ztratila jsem ho ve svém domě.” Kolemjdoucí se divili: “Tak proč hledáš tady venku?” Řekla: “Protože v mém domě je tma, a tady venku je světlo.” Amma zakončila vyprávění: “My hledáme stejným způsobem radost a lásku venku.”

Správné připoutání

“Když poznáme přirozenost měnícího se světa a zůstaneme ukotveni ve svém středu, měli bychom milovat druhé. To je správné připoutání. Ten, kdo je dnes přítel, se může zítra stát nepřítelem, a dnešní nepřítel může být zítra přítelem, protože naše mysl se neustále proměňuje. V tomto měnícím se světě je jedna věc neměnná, na jejímž základě se odehrávají všechny změny, a to je já, átman. Probuď se do tohoto stavu. Lidské zrození má za cíl poznat toto já (neměnný základ).”

Vše je Jedním

“Vše je jeden átman. Vidíme sto odrazů slunce ve sto džbánech s vodou, ale ve skutečnosti je jen jedno slunce. Strom je bráhman a stejně tak i semínko je bráhman, jen semínko se ještě nestalo stromem. Strom je připraven dát stín, potravu i přístřeší – dovede pomoci druhým, zatímco semínko ještě ne. Měli bychom se rozvíjet do stavu, kdy můžeme pomoci druhým. Oba, semínko i strom, jsou bráhman, ale jen strom rozvinul plně svůj potenciál (nabízí stín, potravu, přístřeší atd.), zatímco semínko, přestože je bráhman, jen obsahuje potenciál, že se rozvine ve strom. Potenciál je zde, jen jsme ho zatím neproměnili.”

Guru je správné klima

“Aby semínko rostlo, potřebuje vhodné klima. Jabloním se nebude dařit v tropech nebo na poušti a datle neporostou v Himalájích. Předčasně narozené dítě potřebuje inkubátor. Stejně tak i my potřebujeme vhodné podmínky pro svůj rozvoj, a to je přítomnost gurua. Přítomnost gurua je pro nás totéž co ideální klima pro rostlinu. Guru má zkušenost, co je skutečné. Buď v jeho přítomnosti a nech se vést. Guru je ten, jenž zakusil absolutno. Tím, že jsme v kontaktu s guruem, jsme okamžitě spojeni s jeho věděním. Když máš gurua, je to jako cestovat expresní linkou. Můžeš dosáhnout svého cíle rychleji.”

Soucit v akci

“Když si vlastním prstem poraníme oko, opečujeme ho stejným prstem, protože obě tyto části jsou součástí stejného celku, nás. Musíme se probudit do takového stavu jednoty. Bolest jiných je tvou bolestí, radost jiných je tvou radostí.”

“Neměli bychom plakat nad někým, kdo je slepý, ale vzít ho za ruku a pomoci mu přejít cestu. Namísto abychom litovali hladových, měli bychom je nakrmit nebo ukázat jim, kde mohou jídlo najít. Přemýšlej o tom, co můžeš udělat pro společnost. Skutečné připoutání je odpoutání. V tomto stavu se na nikoho nezlobíš, nic od nikoho neočekáváš. Je to mysl, která vytváří pocit štěstí či neštěstí. Jestliže znáš přirozenost mysli, dílo je hotovo.”