12.3. 2017, ašram Amritapuri
V podvečer se Amma dostavila na večerní meditaci do velké bhadžanové haly plné návštěvníků a rezidentů ašramu. I když většina lidí již v hale seděla a meditovala delší dobu, její přítomnost, jakmile se posadila a zavřela oči, měla na všechny kolem nesmírný vliv. Celou halu prostoupil téměř hmatatelný klid, který meditujícím umožnil se hlouběji ponořit do jejich nitra.
Po meditaci se Amma tázala, má-li někdo nějaké otázky. Jeden muž se přihlásil: „Ammo, slyšel jsem, že realizovaní mistři vykonávají nějakou aktivitu, aby udrželi v činnosti své tělo. Co pro fungování svého těla děláš ty?“
Amma odvětila:
„Osvobození (poznání naší Podstaty) a tělo spolu nijak nesouvisí. Poznat Podstatu znamená vidět druhé jako Podstatu sebe sama, vidět radost druhých jako svou radost, utrpení druhých jako své utrpení. Když se prstem píchnete do oka, budete chtít ošetřit jak prst, tak své oko – takové je jednání osvobozené bytosti.“
„Odpouštět chyby a milovat každého – to je osvobození. Vnímat bolest a radost druhých jako své vlastní, s láskou a soucitem odpustit, takový je stav realizace. Jako zrcadlo, které odráží obraz, aniž by k němu bylo připoutáno, zažíváte pocity druhých, aniž byste se k nim poutali. Nikdo od vás není oddělen, jako tisíc nádob zrcadlících slunce – přestože existuje množství odrazů, slunce je jen jedno.“
Přijetí a odpoutanost
Amma poté hovořila na téma odpoutanost a přijetí. „Ti, kdo dosáhli realizace, zaujímají postoj úplného přijetí. Znají povahu světa a žijí jako loď plující v oceánu – loď je sice ve vodě, ale v lodi žádná voda není. Žijí ve světě, ale svět si do svého nitra nepustí. I když jsou ve světě aktivní, svět je nijak nepoutá a jsou od něj osvobozeni.“
Mysl a tělo
Poté, co vysvětlila stav realizace, promluvila Amma o rozdílu mezi tělem a myslí. „K udržení těla potřebujete jíst jako ostatní, ale mysl osvobozeného mistra funguje jinak než mysl druhých lidí. Co se týče jídla, realizované bytosti mohou žít jako krajta – a jíst jen jednou či dvakrát týdně. Když jste v těle, jídlo je nutné, ale to, co jíte, není důležité. Důležitá je mysl. Vezměme si příklad portýra a vědce; jeden používá hlavu k nošení nákladu, druhý k objevování přírodních zákonitostí. Stejně tak bytost, která je realizovaná. Přestože má stejnou anatomii jako ostatní, používá mysl jiným způsobem.“
Spirituální mysl a světská mysl
Poté Amma pokračovala několika příklady, v nichž vysvětlila rozdíl mezi myslí duchovního hledajícího a myslí běžného člověka. „Běžný člověk je jako obyčejná deseti či dvaceti wattová žárovka a duchovní hledající je jako zesilovač. Je-li mysl roztříštěná, ztrácí svou sílu. Jako řeka, která má množství bočních proudů. Když se vám podaří je všechny svést do jednoho jediného, řeka získá sílu a schopnost vyrábět energii. Jako čočky vystavené slunečnímu světlu získají schopnost zapalovat. Rozdíl mezi běžným člověkem a duchovním hledajícím je ve stupni jejich mentální koncentrace.“
„Když si vezmeme příklad jednotlivých vzorků vody o rozdílné teplotě, tak je nám jasné, že převařená voda je zbavena všech bakterií, zatímco vzorky vody o nižších teplotách jich mají rozdílné množství. A dále, existuje slaná, čerstvá a filtrovaná voda. Všude se jedná o vodu, ale její kvalita vytváří rozdíly.“
Jak nejlépe využít přítomnost osvobozené bytosti
Posléze Amma promluvila na téma, jak nejlépe využít čas, jsme-li v přítomnosti realizované bytosti (mahátma). „Přítomnost realizované bytosti bychom měli využít tím, že se naučíme být trpěliví. Dotek, myšlenka a pohled této bytosti mají sílu pomoci celému světu – jako slepice, která svým dotekem přispívá k vylíhnutí vajec, jako ryba, která pomáhá vejcím svým starostlivým pohledem nebo želva, která naklade vajíčka do písku a na své hnízdo neustále myslí. Osvobozená bytost funguje stejně a z jejího pohledu, doteku a myšlenek má prospěch celý svět. Svou činností i přístupem, které se mají zakládat na nesobeckém jednání a skromnosti, bychom měli dělat realizovaným bytostem radost.“
Poté Amma vysvětlila výhody jejich přítomnosti. „Mahátma je jako řeka, plyne neustále a bez úsilí. Když na břehu vykopete díru, voda ji zaplní. Budeme-li skromní, realizované bytosti k nám připlují a naplní nás svým požehnáním. Abychom v přítomnosti takových bytostí pocítili radost, musíme otevřít svá srdce – pouze tehdy se z přítomnosti mahátmy můžeme radovat.“
Mahátma – jeho činnost a tělo
Poté se Amma rozhovořila o vztahu, který má mahátma ke svému fyzickému tělu. „Pro realizovanou bytost je vše Brahman. Jako květ, který jednoho dne opadá, i tělo jednou nenávratně odejde. Mahátma ke svému tělu není připoután. Ve skutečnosti, neexistuje nic, co by ztratil, nic, co by odložil. Je jako slunce; my vidíme jeho východ i západ, ale ve skutečnosti slunce nikdy nevychází ani nezapadá, ale svítí neustále. Átmán je stejný. Je beze změny. Jako železné předměty, které se v přítomnosti magnetu začnou pohybovat, chová se átmán jako magnet – je nehybný, i když se tělo realizované bytosti začne pohybovat. Vše, co mahátma vykonává, je pro okolní svět.“
„Mahátma je jako vyschlé arašídy nebo kokosové ořechy, není připoután ke své skořápce; pro něj je tělo jen takovou skořápkou. Své tělo může opustit kdykoli se mu zachce, jako had, který se svléká ze své kůže. Realizované bytosti však kvůli okolnímu světu v těle zůstávají. Veškerá jejich činnost existuje pouze za účelem udržení dharmy.“
„V současnosti lidé rádi diskutují o védántické filozofii, ale nechtějí ji žít,“ zakončila Amma toto téma.
Všichni přítomní s úžasem poslouchali satsang, který poskytnul nevšední pohled na vnitřní fungování jejího nitra. Slunce právě začalo zapadat a nastal čas večerních bhadžanů. S tichou myslí a v meditativním rozpoložení všichni kontemplovali vyřčená slova. Pouhá myšlenka na hluboký stav odpoutání a nesobeckost realizované bytosti v jejich středu stačila k tomu, aby každý z přítomných pocítil respekt a naději. Bylo jasné, že takto osvobozené bytosti nejsou jen darem pro celé lidstvo, ale představují intenzivní hybnou sílu, která mění všechny, jež sdílí radost z jejich přítomnosti.